Předem chci říci, že článek vzniká v době, kdy se objevuje mnoho nových nástrojů a aplikací pro psaní textů s pomocí umělé inteligence. Proto si neklade za cíl popsat všechny možnosti využití, ani vysvětlovat, jak přesně AI (Artificial Intelligence) funguje.
Než se pořádně zakousnu do tématu, uvedu pro nedočkavce odkazy na tři služby, které budu dále v textu hojně zmiňovat. I když to vypadá, že je umělá inteligence všude, musím předem říci, že jí považuji zatím za novorozence a nikdo neví, co z ní vychováme. Jestli spratka, nebo užitečnou bytost, nebo spíše entitu. Zde jsou ony služby, o kterých budu dále psát. Ještě pro jistotu podotknu, že mi s tímto textem AI pomáhala jen minimálně. Proto v sobě nese lidskou stopu v podobě nedokonalosti, ale i mírné empatie, které zatím žádná z níže zmíněných služeb není schopna a dost možná ani schopna nikdy nebude.
Předem je potřeba říci, že umělá inteligence je poněkud nadnesený pojem. Není to bytost, která by nám viděla do hlavy, neumí za nás vymyslet, co je našim cílem a co je cílem našich projektů, ale dokáže nám být dobrou inspirací a pomocníkem.
Nejčastěji ji využíváme jako pomocníka při analýze klíčových slov – Když například píšeme článek pro firmu 365shop.cz o online stavebninách, a chceme získat obecnou představu o klíčových slovech, která chceme v článku používat, můžeme jí položit následující dotaz „Napiš mi prosím, co jsou to online stavebniny, jaké jsou jejich výhody a zvýrazni klíčová slova, které bychom měli v článku použít.“
Na prvním obrázku zleva vidíme výsledek z ChatGPT – 4 (vyvíjí jej společnosi OpenAI), na druhém je odpověď od Bing AI s GPT-4 a na třetím text vytvořený Google Bard.
Zajímavý přístup zvolila firma Microsoft i v tom smyslu, že dává možnost nastavit přesnost výsledků na stupně na „kreativní, vyvážené, přesné“. To považuji za zajímavou funkci, protože díky tomu mohou uživatelé určit, do jaké míry chtějí fantazírování, které je někdy žádoucí, nebo spíše exaktní výstup.
To je asi nejčastější použití. Většinou víme, o čem má výsledný text být, pošmejdili jsme okolo firmy, pro kterou pracujeme a témat, která chceme zpracovat. Použili jsme umělou inteligenci a víme, na jaká klíčová slova se v textu nebo článku chceme zaměřit. Pokud například píšeme o již zmíněném prodejci stavebnin, můžeme si nechat napsat samotný článek například pomocí dotazu – Napiš mi článek s použitím klíčových slov „online stavebniny, stavební firma, výhody online stavebnin, stavební materiály“ a používej v něm nadpisy H2.
Výsledek z Bingu a jeho výhody a nevýhody:
Jednoznačnou výhodou je to, že do výsledné podoby lze díky napojení na internet dát i aktuální informace.
Nevýhodou je občasné nepochopení slovních spojení. Proto občas AI vymyslí nesmyslné spojení, jako je „online stavebnina“. Je potřeba tedy nepoužívat bezmyšlenkovitě celý text a zcela jistě si ho pečlivě pročíst, nebo spíše přepsat.
Pokud píšeme článek, který není obecný a víme, že budeme chtít použít naprosto konkrétní, informace, je pro nás AI opravdu dobrým pomocníkem. Můžeme ji totiž nechat dopočítat různé tabulkové údaje, nebo jí například můžeme říci, aby nám článek napsala v html i s odkazy. Zadání pak může znít například takto – Napiš v html článek o pracovní obuvi, kde použiješ klíčové slovo „pracovní polobotky“, které udělej jako odkaz vedoucí na adresu https://www.365shop.cz/kategorie/polobotky/) a klíčové slovo „kotníkové pracovní boty“, které udělej jako odkaz vedoucí na adresu https://www.365shop.cz/kategorie/kotnikove/).
Výsledek z ChatGTP – 4:
Výsledkem zadání je ihned použitelný kus HTML kódu. Na obrázku jej vidíme bez hlavičky, ale GPT ho umí vygenerovat i s hlavičkou a patičkou, tedy jako kompletní HTML stránku.
Celkově je v takových situacích umělá inteligence dobrým pomocníkem. Bard od Google stejný dotaz bohužel nepochopil a napsal ho jako prostý text. I v tom jsou někdy služby odlišné, tedy ve schopnosti pochopit, co po nich chceme.
Při korekturách je umělá inteligence aktuálně poměrně špatně použitelná, protože sama dělá zatím v textech chyby a proto je nedokáže spolehlivě rozpoznat. Toto se týká všech systémů, které jsem měl možnost vyzkoušet. Myslím si ovšem, že díky používání strojového učení se i v tomto ohledu situace brzy zlepší.
Pro překlady do cizích jazyků je umělá inteligence použitelná zhruba stejně, jako je tomu u korektur. Její překlady jsou pouze orientační a mohou obsahovat chyby. Nicméně pro základní, neprecizní překlady je dobrým pomocníkem, protože chyby děláme přirozeně i my lidé.
Pokud například píšeme velmi osobní texty nebo texty, jejichž obsah nelze nikdy správně vydedukovat z informací na internetu, nemůžeme se spoléhat na výtvory AI. Příkladem může být článek o tom, jak se hledá ta pravá stěhovací služba, ve kterém hned na začátku říkáme, že je v něm popsaná osobní zkušenost. Jistěže bychom mohli takový článek klidně našvindlovat. Jenže bylo by to nepoctivé a kromě toho by byla taková lež ověřitelná a odhalitelná.
Dalším podobným příkladem je například tvorba obsahu webu pro business, který je silně postavený na osobnosti podnikatele a chceme vycházet z osobních pocitů. Ty nám nikdy nedokáže umělá inteligence nahradit. Příkladem jsou například stránky uměleckého kovářství Drozd.
Pokud umělá inteligence nepracuje tak, jak si představujete, pak je docela možné, že jste jí zadali práci špatně. Výhodou je, že AI pracuje jako chat, rozumí vašim slovům, a můžete proto v následujících komentářích navazovat na význam předchozích. Můžete jí tedy například položit dotaz „V kolik hodin vychází slunce v Praze 12.7.?“. Ona Vám na to odpoví a následně můžete dopsat dotaz „A jak by to bylo v Brně?“
Liší se, jednoduše řečeno, v tom, že chápe text a není to tedy pouze vyhledávač. Její odpovědi a realizace zadání, tedy vychází primárně z jejich znalostí načerpaných studiem textu za pomocí jazykových modelů a strojového učení. Nikoli pouze z databáze, kterou si před tím uložila z internetu. Pokud ale dobře zkombinují vývojáři AI a databázové systémy, jako jsou indexy vyhledávačů, může být výsledek ještě lepší.
Nástrojů, tedy služeb postavených na poskytovatelích umělé inteligence, vznikla v posledních měsících celá řada. Nicméně téměř žádný z nich zatím nepřináší výraznou přidanou hodnotu. Tou bude například masivní propojení s vyhledávači, nebo například katalogy různých služeb.
Myslím si, že nás čeká brzy například a výrazná personalizace výsledků. Dobrá personalizace by byla například, pokud by AI dokázala poznat, alespoň to, co dnes umějí poznat vyhledávače nebo prohlížeče. Tedy kdyby znala zájmy a jiné personálie pisatele. Díky tomu by věděla, že když řekne rybář, aby mu napsala článek na téma oko, tak ho moc nezajímá lidské oko, ani oko v polívce, ale chce pravděpodobně vytvořit text o chytání ryb.
Autor článku
Přemek Kubák – Proweby.cz
SEO konzultant a tvůrce webů.
Tel. 777 217 552, E-mail: proweby@proweby.cz